Když v srpnu 1900 při výkopu katedrály ve Špýrské katedrále byly rodinné hroby o salians otevřelo, ukázalo se hrobka císaře Jindřicha IV. – ten se svým slavným „šel do Canossa“ vešel do dějin – jako jeden z mála hrobů ve špýrské katedrále, který se od středověku dochoval téměř nedotčený.
v hrobě Jindřich IV byl nalezen vedle pozlaceného hrobová koruna, prsní kříž ze zlaceného měděného plechu, závěsný relikviářový kříž ze stříbra a zbytky různých textilií a bot na ruce, cenný zlatý prsten s velkým modrým safírem a třemi perlami.
Na prstenci prstenu neobvykle náročně řešeného prstenu byla vyryta písmena „ADELBERO EPS“. To by mohlo naznačovat, že prsten může být dem Biskup Adelbero III. z Metz slyšeli. Skutečnost, že Jindřich IV. nosil tento prsten na prstu, by také mohla naznačovat, že Jindřich trval na sekulárním právu dosazovat biskupy do jejich funkcí i po své smrti.
Protože právě o toto právo šlo od roku 1076 t. zv spor o investituru mezi císařem Jindřichem IV Papež Řehoř VII. Heinrich chtěl, aby byl zachován zákon, který platil od Franků, že pouze světští vládci mohli do svých úřadů dosazovat duchovní. Místo toho byl Řehoř toho názoru, že toto právo má pouze církev.
Na vrcholu tohoto sporu papež uvalil takzvanou exkomunikaci (neboli „Anathema“, vyloučení ze společenství věřících nebo z církve), které se Heinrichovi podařilo znovu uniknout pouze namáhavou cestou do Canossy.
V létě 2019 mi proto bylo velmi zvláštním potěšením vytvořit za téměř 60 pracovních hodin repliku tohoto pozoruhodného historického prstenu tak, jak jej vytvořil středověký zlatník ještě za biskupova života.
Moje replika se stejně jako originál skládá z cca 18 gramů žlutého zlata 750 s 12karátovým hvězdným safírem uprostřed a 3 umělými perlami. Na prstenu samozřejmě nesmí chybět věrný nápis „ADELBERO EPS“.
Veškeré osazení drahokamů a perel, stejně jako podkladové arkádové osazení, jsem vyrobil individuálně podle historické předlohy.
Všechny jednotlivé úrovně byly poté sletovány dohromady a nakonec bylo sestaveno finální osazení drahokamů pro velký safír.
Díky speciálnímu zaměření na pozdější efekt každého jednotlivého detailu byla nakonec vytvořena replika prstenu, což je z mého pohledu ohromující již s ohledem na mimořádné charisma „Ring des Canossa Kaisers“ předávané v Historickém muzeu Falce ( tam ve sbírce výstava "Katedrální poklad") se blíží. Deformace originálu byly na mé replice odfláknuty - tak mohl prsten vypadat za života biskupa nebo císaře.
